Duben 2013

Žirafa

27. dubna 2013 v 20:00 | Yone Yeanling
Tak včera jsem dokončila praktickou maturitu. =>
Konečně! A dopadlo to dobře. Knížky byli sice drahé, ale stálo to za to. :") Tohle jest jedna z dokumentačních fotografií, Ester byla tak hodná, že mi půjčila iPhone, školní foťák je mizerný!

Včera to byl poslední den, kdy jsem byla "normálně" ve škole. Jistě, ještě tam půjdem. Budem psát písemnou maturitu (od čtvrtka do pondělí) a budem instalovat výstavu (17.) a pak ústní a obhajoba. Ale začal svatý měsíc (dřív se říkalo svatý týden, ale já to překřtila. Protože by to byl divnej týden, co trvá od včerejška do 30. května.

Prší, je bouřka a já se ségrou jsme před chvílí vyběhly ven v trikách, sukních a bez obutí, běhal jsme v dešti a smály se. Bylo to jako před třemi lety, když jsem ještě byla v prváku, když jsem se válela v kaluži a dělala stopy bosýma nohama ve sněhu. Myslím na žirafu a příběhování, zatímco vypracovávám maturitní otázky z technologie- dneska ještě dvě. Většinu dne jsem strávila psaním obhajoby, ale šlo to dobře... asi jsou tam pravopisné chyby, ale obsahově to jde. Strávila jsem nad tím také alespoň dobrých pět hodin.

A ještě něco! Za dva dny nejpozději se mi narodí další sourozenec. Bude skoro o dvacet let mladší než já. Mohlo by to být moje dítě. XD Ale na vlastní dítě mám čas ještě dobrých šest let... Ségra má dneska narozeniny (šestnácté) a celý den doufá, že se to dítě nerozhodne narodit dnes. Ale netváří se, že by to mělo v úmyslu. Bude se jmenovat Eliáš - pokud bude kluk, ale holčičí jméno ještě nevybrali... asi už dochází inspirace, přeci jen nás není zrovna mála. :"D

Jo, o tomhle jsem chtěla napsat....

22. dubna 2013 v 21:44 | Yone Yeanling
Včera večer se mi tam nechtělo. Už tři týdny jsem se v církvi neobjevila- a to je to teprve dva měsíce (nebo nějak tak) co jsem tam začala chodit. Nicméně jsem uvážila za vhodné tam zajít, už proto, že mi Klára pomáhala s korekturou textů maturitní práce a já jí chtěla poděkovat osobně (ale zapomněla jsem na to, haha... a to na tu práci přišla řeč!).

Nicméně... to co se tam odehrálo pro mne mělo přinejmenším v daný čas velký význam. Obávám se, že věci, které jsem si od tamtud odnesla nezůstanou v mé paměti dlouho, protože to tak vždycky bývá... ale bylo to hluboké.
Protože to, co Flek ten večer říkal, bylo jakoby mluvil přímo ke mně. Bylo to přesně to, co jsem potřebovala slyšet... Protože mluvil o svobodě, o individualitě, o ideologiích... o tom, proč se snaží lidé v naší zemi snaží tam moc být nestádový, jak každý nikoho neposlouchá, jak každý na všecko má ten nejlepší názor...
no, hlavně o té svobodě. Téma, o kterém mluvilo předtím spousta křesťanů jinde, ale nikdo z nich neřekl nic, co by pro mě něco znamenalo. V tom, jak mluví on t Vždycky to byli jen takové křesťanské řeči. A tohle bylo prostě jiné. A já si uvědomila spoustu věcí... ale už to nedokážu říct slovy. Škoda, že se mnou nebyla Skye, myslím, že by to bylo zajímavé i pro ni.

Příště jdu se zápisníkem.

Ze školy (teď sedím na chodbě a je 16:22)

22. dubna 2013 v 16:22 | Yone Yeanling

Dneska jsme dostávali vysvědčení. Byla jsem jediná, kdo třídnímu přinesl kytku. Ale lidi od nás z oboru mu koupili společně dárkovou bednu. (Našli na oboru nějakou takovou tu dřevěnou, podobnou jako ty, co se v nich vozí banány, ale menší.) Obsahovala Cigarety (červené Startky), pivo v plechovce, tatranku, klobásy, čokoládovou růži velice směšného vzezření, Thank You čokoládové bonbony od Milky a já nevím co ještě. Na krabičku s bonbony jsme se podepsali my, studenti Propagační grafiky, napsali jsme jména i těch, kteří nebyli přítomni (Prokop… za poslední dny se ve škole sotva objevil, a Sergej, který je asi na vyndávání stehů v nemocnici. Zakopnul o kocoura, propadl skleněnými dveřmi a minulý týden měl ruce ovázané až po lokty.) Myslím, že měl třídní radost, z takového originálního a vtipného daru.
Dostala jsem vyznamenání. Čtyři dvojky- z Češtiny, Ekonomie, Dějin umění a Praktických cvičení (zajímavé je, že mi Král dal jedničku z technologie, ale dvojku z praktických… ale nestěžuji si). Docela úspěch, doufám, že maturita také dopadne takhle dobře.
Přemýšlela jsem nad tím, že to je možná naposled, co sedíme všichni spolu jako třída - kdoví, jak to bude s maturitními testy.
Když píšu tenhle článek, sedím ve třídě a čekám, až bude mít Král čas. Problém je, že přede mnou jsou na konzultaci ještě Bára a Ester a ještě k tomu přišel na audienci ještě kdovíkdo kdovíodkud. (Ha! Právě teď ten člověk přišel k nám do třídy. Vypadá jako hipster!) Holky si tady povídají a já nejsem schopná se soustředit na psaní.
Přemýšlím, že se půjdu kouknout na malbu, zajímalo by mně, co vytvořili. Ale jenom, když se mnou půjde Tamara, sama se bojím…
Štve mě, že jsme si dneska nevzala do školy tablet, kdybych ho tu měla, tak si dám zatím nějaký ten speedpaint, nebo něco. Ale asi bych spíš měla pst obhajobu- akorát že já nevím, co do ní dááát!
Cestou do školy jsem přemýšlela o Shaunovi a jeho úloze v příběhu. Ale vlastně o něm sem nic nechci napsat. Všecko je to moc tajné.
No nic, kašlu na to. Ukládám článek. Je 13:08. Možná si pak najdu čas a zajdu k počítačové učebně, protože jinde není wifi.

Maturita-a-a-a

8. dubna 2013 v 23:25 | Yone Yeanling
Tak to začalo. Období praktické zkoušky. Tři T týdny. Král o tom napsal v e-mailu:



Tak přátelé, v pondělí na šichtu
od 8:00 do 13:20
oběd
od 14:20 do 17:35
a to od pondělí 8. 4.
každý den (zatim mimo sobot a nedělí)
do pátku 26. 4.,
skutečný závěr je v sobotu 27. 4. což je světový den grafiky - a to je roztomilé.
Noční šichty nejsou v plánu (také zatím).

Dnes jsem barvila. Velice usilovně, protože mám práce až nad hlavu a sotva to stíhám. Je mi trochu líto, že jsem si vyměnila téma, protože "Nová forma života" je o něco lákavější, než "Tady žiji- pokoj v Evropě dle iniciál", nicméně... chci, aby moje práce byla pěkná. Chci, aby to bylo něco, co budu schopná obhájit a odprezentovat, něco co stihnu a co nebude patetické, nedotažené či hloupé. Aby mi zůstala hezká památka na střední školu, abych nebyla zoufalá, že se něco nepovedlo, jak mělo. Kdybych měla dělat Nové forma života, musela bych začít efiktivně kreslit dřív- protože jsem chtěla komiiix. u____u Ale příběh nepřicházel a všecko vypadalo hrozně pokémnonoidně. Rozebírala jsem s Králem svou volbu, když byl čas se upsat k tématům a nakonec jsem se rozhodla pro radikální změnu, která se zatím nezdá býti špatná.
Chci vytvořit ilustrovanou knížku. Zatím mám osm barevných ilustrací, a bude jich minimálně 28. Obrázky podle haromonogramu musím mít dokončené nejpozději v neděli večer... takže mám co dělat. Pak musím napsat texty (asi tři věty a víc ke každé ilustraci)...

Ale to je jedno.

Dnes se ve třídě grilovalo. Účastnili se všichni z propagace, až na hlavního outsidera - mě. Ach, myslela jsem si, že to tak bude! Je to moje vlastní vina, že se nedovedu začlenit do kolektivu. Že jsem to v prváku nezvládla. Že se s nimi skrátka někdy necítím tak dobře, že se někdy necítím moc vítaná...
Tak jsem si šla koupit sušenky a voný tyčky do papíráku, prošla se pěšky na Flóru a pak se vrátila do třídy a malovala.


Mluvilo se o tom, že v České republice máme prý chov na krokodýly k jídlu. Někdo poznamenal, že tohle se u nás nemůže ujmout…
Anton: "Já nechápu, proč lidi pořád odsuzujou, že někde jedi třeba psi, ať jedi klidně svoji babičku, když jsou na to zvyklí."
Verča: "Hlavně, když je nebudou pěstovat! XD"
Nějakou chvíli po tom Verča říkala, že jí babička dělala když byla malá karbanátky ze šneků, aby to nevěděla. Odmítala je totiž jíst.
David (od nás z propagace): "To byla děsná babička, já bych jí pěstoval!"

Přišli se na nás kouknout kluci z řezby- David a Sója co se hlásili do Plzně. A David říkal, že moje práce je hezky nakreslená a ptal se mě, jestli můj tablet je můj a nebo školní a jak se na tom pracuje. Určitě jsem působila hloupě, protože tak vždycky působím, když na mě mluví někdo, s kým nejsem zvyklá mluvit. Oni na řezbě si prý úplně sami mohli vybrat, co vytvoří za maturitní práci...

V pět jsme odcházela ze školy. Při cestě do šatny jsem potkala Toníka... to je kluk, co vypadá trochu jako Lars. Pozdravila jsem ho a spadli mi klíče pod skříňky. Ne že by na tom sešlo... XD

"On teda už umřel..."

7. dubna 2013 v 12:25 | Yone Yeanling
"Naštěstí. XDD"
*smích*
"Hej, já to "naštěstí" fakt řekl nahlas, nebo jsi to řekla ty?"
"Já nevím. XD řekla jsem to já? Myslím, že jo, ale teď fakt nevím."
"Já taky ne. Myslel jsem si to, ale pak jsem si říkal "ne, to jsem fakt tak zlej a řekl jsem to nahlas?"."
"Asi jsem to řekla já."
"Jo, řekla to Ester..."
"Tak jsem to řekla."
*smích*
---
Cesta na nádraží po komixovém workshopu v Doxu. Ne doslova, ale takováhla nějaká scénka nastala, když byla řeč o.. nějakém umělci. Ani nevím, o kom to vlastně mluvil.

zúčastnění:
Honza
kinixuki

Jinak workshop byl fakt vtipnej, zase jsem se cejtila jako "Neee.. to je chyba! nikdy jsem si neměla vybrat, že chci bejt umělkyně!", ale na druhou stranu... nastala spousta fajn momentů, příležitost pro pět highfivů (five hingfive?), zase jsem se ujistila o tom, co je zač umprum a nabrousila svůj i tak vyhrocený názor na součastné umění. A ne všecko bylo špatné, ten druhý týpek, co mluvil většinu času byl celkem sympatický, nehledě na to, že umělec, který to vedl působil nepříjemně už od prvmího dojmu- takový naštvaný člověk. A do všeho rejpal... :>