No výborně holka, dneska válíš!

11. března 2013 v 20:29 | Yone Yeanling
"...a typickým rysem Surrealismu je také jistá spontánnost..." vykládala profesorka dějin umění onu první vyučovací hodinu nového týdne.
"Tak mě napadá... neměl ten Surrealismus vliv třeba na vznik té techniky Jacksona Pollocka? To je také takové spontánní..." ozval se vedle pilně si píšící studentky dobže známý hlas spolužáka. Ta otázka ji dopálila. Surrealismus a Pollock? Jasně...
"No, víte Sergeji... jak bych to řekla... možná svým způsobem, ale Jackson Pollock to je akční malba, on hlavně přišel s tím, že první položil plátno na zem a tvoří hlavně pomocí náhody, ale..."
"Podle mě tam souvislost není," prohlásila rezavá studentka s arogantně pozdviženým obočím.
"Ale jo, je tam nějaký souvislost..." snažila se ho zastat dějinářka.
"Já tam žádnou významnou sovislost nevidím," opakovala zatvrzele protivným tónem zrzka.
"Přestaň každého ponižovat," zmrazil ji vzápětí jeho hlas.
"Já obvykle nikoho neshazuju," zamračila se. "Ta otázka byla fakt hloupá."
___

Jo, usmířili jsme se hned. Já měla asi větší dopal, než on. Když mě čím dál tím víc leze na nervy, jak se každou chvíli hloupě ptá učitelek buď na věci, které jsou banální, nebo jak dává do souvislostí věci, co spolu nemají nic společného!
Neomluvila jsem se. Ale když jsem si o volné hodině s Verčou a Davidem opakovali češtinu, jednou jsem řekla něco ve smyslu, že s ním v něčem souhlasím a pak jsme spolu už zase mluvili normálně.

___

Přišla pátá hodina, angličtina.

Hned jak jsme přišli do třídy, losovala se čísla otázek. Já měla 21- historie UK a USA. Dělalo se kolečko, na každého přišla řada a já, která sedím v první řadě byla už třetí. Totální propadák... paní profesorka na nás šla o něco drsněji, než dřív a já byla první, kdo to schytal. Připadala jsem si hrozně hloupá. A první, co mi přišlo na mysl bylo "No jo, ale ty si to zasloužíš, ty si zasloužíš, aby s Tebou lidi jednali takhle.. koukni se na to, jak se sama chováš!"
Poslala po třídě papír, kam jsme měli napsat naše jména a známky, které si podle sebe zasloužíme. Dala jsem si čtyřku...
Na konci hodiny se nám omlouvala, že to možná občas přehnala s tou drsností. Dívala se přitom na mně a mně vhrkly slzy do očí. Ne! to ne... říkala jsem si, Nechci tady brečet.
Sbalila jsem si věci, rychle, aby mě moc lidí nevidělo a běžela na záchod. Když se mi podařilo se dát trochu do klidu, běžela jsem si pro věci na tělák a rychle do šatny. Jaké to překvapení, když jsme tam spatřila naši angličtinářku! Sháněla se po mě.
Vzala si mě stranou a omlouvala se mi a říkala, že jsem jí normálně taky rozplakala, že je to poprvé, co se jí stalo něco takového a že doufá, že vím, že v tom není nic osobního. Že ví, že jsem introvert a je jí líto, když se staně něco takového. Že mne stále považuje za jednu z nejlepších se studentů... dokonce mne i objala.
Vrátila jsem se do třídy a tvářila se jako emo (protože jestli mě něco dokáže spolehlivě rozplakat, tak to, že kdy se mi někdo moc omlouvá a tak).

Naše angličtinářka je hodná, taková dobrá duše. Bylo mi líto, že se kvůli mě cítila špatně... protože já jsem prostě hrozná citlivka a rozbrečí mě všecko.
A já si nezasloužím, aby na mě byli lidé moc hodní.

Ale souvislot, mezi těma dvěmi dnešními událostmi mi přijde docela zajímavá. V jednu chvíli dávám najevo kamarádovi, že má debilní dotazy a v druhou se sama ocitám v situaci, kdy vypadám jako nevzdělaný ignorant.

Yone
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yu Yu | Web | 11. března 2013 v 22:25 | Reagovat

Ani nevím co ti na to říct. Ale tvoje angličtinářka je hodná.
Každopádně, přemýšlela jsem o tom a brala jsem to z obou stran a... no, jako shazování mi to ani moc nepřijde. Možná jsi to neměla podruhé zopakovat, ale... nepřijde mi to tak strašné.

2 Yone Yone | Web | 12. března 2013 v 19:58 | Reagovat

[1]: Jo... chudák. Neměla by bejt učitelka. Dneska, když jsme šli z Alberta, tak mi Segi říkal, že když většina lidí odešla, tak se úplně hrozně rozplakala. Chudák... asi jí koupím kytku. Ublížilo to víc jí, jak mě... když já jsem prostě hrozná citlivka.

No, asi bys mě musela vidět. Umím nasadit pěkne arogantní kukuč, když na to přijde. A vlastně už ve chvíli, když se ptal jsem složila hlavu do dlaní a zaúpěla jsem tím stylem: Nee... co to zase říkáš za kravinu...

3 Yu Yu | Web | 12. března 2013 v 22:29 | Reagovat

[2]: Páni... Chudák.

Aha... Tak to je ošklivé. : D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama