Listopad 2011

Smím, můžu a možná i musím...

17. listopadu 2011 v 20:15 | Yone Yeanling

Dnes jsem mluvila s jednou do dnes cizí učitelkou, která studovala um prum a AVU. (Akademie výtvarných umění) A zná hodně lidí ze škol a tak.

A...

Můžu kreslit! Můžu kreslit! 8D 8D 8D Oficiálně můžu kreslit vlastní věci! Yes, jsem tak šťastná. *objímá všecko* Rada, která patřila pro změnu přímě mě je kresliiiit! Kreslit vlastní věci! Studií si prý užiji na vysoké až až… a že mi prý nedělají problém. :"D

A taky jsme se dozvěděla, že bych měla přestoupit na malbu. V____V Já o tom přemýšlela už… co začal třeťák. Ale obávám se, že třeťák je moc pozdě, aby mi to prošlo. Každopádně… měla bych to zkusit. Budu se za to modlit.
Taky jsem se dozvěděla, že bych měla být iniciativnější, začít chodit na nějaké večerní kreslící kurzy na umprum- že si tam připravují svoje lidi. A že bych se měla víc zajímat o ty kantory, o jejich tvorbu a tak. (O tom mluvila ta paní učitelka na začátku a já měla slzy na krajíčku) Ostatně na krajíčku jsem měla skoro celou dobu.

Po tom, co mi řekla nějaké věci o školách a o zkouškách (jmenovala spoustu lidí, které jsem asi měla znát, ale jejich jména mi nic neříkala) jsem jí ukázala nějaké školní práce z prváku a druháku, které jsem doma našla. Bylo zajímavé, že dokázala docela přesně odhadnout, co mě bavilo a co ne. X"D (učitelé u nás ve škole to třeba vůbec neumí… ti mají pocit, že mě baví všecko)

Popravdě řečeno… byla docela zděšena, na jaké úrovni je naše škola. D8 to mě strašně vyděsilo. Divila se, že nemáme žádný pořádně kreslící a malovací předmět, kromě figury a přišlo jí to katastrofální.

Ale líbili se jí moje akvarely z prváku. Říkala, že mám smysl pro barvy <3 To… jsem si nikdy nemyslela.
Pak jsem jí ukázala kopírovací skicáky... ty na ní asi udělali lepší dojem, než školní věci...
A nakonec svoje skicáky a pár pastelkových obrázků. :"D :"D Hrozně jsem se ostýchala a byla jsme nervózní, bála jsem se, že mi řekne něco, co prolomí tu nepatrnou stěnu, co držela moje slzy. (Bylo.. by hloupé brečet)
Ale... zswxeioůqefipofhcůhioe xnjuěšýřcěp cvjkashf oůwRWI
oni... se jí moje věci líbili. Třeba u tohohle říkala moc hezké věci. :"D :"D Ach, jsem tak ráda.. tak ráda... můžu kresliiit!
Doporučila mi, že si mám vyzkoušet akryl a namalovat některý ze svých pastelkových obrázků akrylem ve zvětšeném měřítku.
A že mám hlavně kresliiit. A malovat. Barevně. Svoje věci. Kjááááá...
Haha, rada, která je nám příjemná se hezko poslouchá... ale... přeci jen radila přesný opak toho, co řiditel UUD. Ale! ten to říkal hlavěn kinixuki... tohle byla.. rada pro mne. Což je chabá obhajoba. Protože... kinixuki a já rozhodně nejsme protiklady dost na to, abychom mohli dostat protikladné rady. Asi si promluvím ohledně svých věcí i s tou ségřinou výtvarkářkou...

O něco horší zpráva (teda asi jen pro vás) je, že prohloubila moji paranoiu. Mluvila o zlodějích nápadů a kdo mě trochu zná, ví, že jsem na takové věci velice citlivá.

Ale můžu kreslit... můžu kreslit...
jééééé....

Jsme.. tak ráda.

Vždyť tohle se přeci nedá zvládnout. D8

12. listopadu 2011 v 13:44 | Yone Yeanling
Nedokážu to. ;_____;
Pokud to půjde takhle... tak se stejně nikdy nezlepším.
Víte, už jsem vyrostla z přesvědčení, že vím všecko nejlíp a že nemusím poslouchat rady lidí, kteří jsou starší, vzdělanější a tak dále, než já.
Ale tohle... tohle je na mě moc. Já... se nedokážu držet odborné rady. v___v Možná jsem ji nepochopila, kdoví. Ale skutečně nejsem schopná kreslit jen studie. Nejsem schopná všechen časm co věnuji kreslení jen trénovat. Nejsem schopná plnit jen kopírovací skicák, aniž bych nakreslila jednu hloupou kresbu z vlastní hlavy.
Ten člověk (řiditel ústavu umění a designu v Plzni) (ústaaav! >8D škola pro duševně choré lidi) měl asi pravdu, když říkal něco ve smyslu že i když se nesoustředíme, nakreslí nám ruka "takový xicht". Jako lék na to poradil se přes ní praštit.
Ale já se prostě bez kreslení vlastních věcí neobejdu. v___v dneska mi otec stáhl další trial Photoshopu, takže mám dalších 30 dní. Musela jsem si to alespoň vyzkoušet! *čímž opravdňuji tuto zhruba patnáctiminutovou patlanici) Ale na co? na co, když vlastní věci kreslit nesmím? ten čas, co bych jim věnovala potřebuji přece na trénink. Určitým způsobem se dá zlepšovat jen určitou dobu a je pravda, že kreslím pořád to samé a že je potřeba zase někde načerpat, aby moje věci měli nějakou tvář.
Ale odepřít si kreslení vlastních věcí úplně... v___v to je asi nad moje schopnosti. Na druhou stranu mám obavu, že když budu plnit kopírovací skicák a zároveň čmárat do nápadovníku, tak krelsení vlastních věcí vyruší efekt tréningu, protože budu stále opakovat staré chyby a mé zlepšování tím bude opět zpomaleno.

No.. ve čtvrtek jdu na oslavu narozenin brtarance a teta, která se zná z nějakou výtvarkářkou mi nabídla, že mi s ní může dohodit schůzku. (haha...) tak... asi uvidíme, co na to řekne ona. Už jsme překonala počáteční obavy a jsem odhodlána jí své práce ukázat. Doufám, že to ze mně nevyprchá. (stačí, když se na své práce nebudu koukat. Sráží mi sebevědomí). Podle toho, co řekne tahle pení se asi zařídím.... a od přespříštího pátka pravděpodobně začnu chodit na výtvarku se ségrou. Ta učitelka, co jí učí připravovala jhednoho kluka na umprum a ten pak skončil jako 4. (nevzali ho. V___v na umprum berou 3 z 500, ale i to je úspěch.)

Tak.. uvidíme, co bude dál. v___v Dneska už mě čeká jen kopírovací skicák a psaní první kapitoly. Včera jsem jí začínala třikrát a ani jeden začátek se mi nelíbil. *facepalm* jsem strašný případ.

Vrány všudeee

11. listopadu 2011 v 17:23 | Yone Yeanling
Viděla jsem spoustu vran. Miluju vrány. Cestou, když jedu domů autobusem, projždímě kolem pole na němž sedí spoooouuusty vran. Vrány jsou taky na lampách a létají nad námi, když jdeme po ulici. A možná to nejsou vrány, ale havrani... ale to je pro mě jen detail, protože miluju jak jedny, tak druhé. (no dobře... jsou to havrani. v____v ale stejně jim říkám vrány.) Asi by se ten článek měl jmenovat havrani všude, ale vrány jsou pro mě přecejenom důležitější, ať už je kolem sebo vidím, nebo jsou jen v mých představách.

Kreslení studií je únavné. Mám toho tolik, co chci nakreslit! a moje věci se mi chtějí kreslit víc, než kdy dřívě. Nakreslila jsem si do nápadovníku moji žraločí slečnu ze sna... ale jinak bych moc kreslit vlastní věci neměla, protože... protoože tenhle journal na da: Yesterday-Art-university
Taky jsem nakreslila sketch Metyho otce. OuO Hrozně mě baví přemýšlet o rodičích postav mého příběhu... teda.. o těch, kteří by mohli být pro příběh důležití. (třeba rodiče Claude a Vivian určitě vymýšlet nebudu, protože na těch nesejde). Mám ráda Metyho otce... má ještě... horší charakter než Mety. (ve smyslu- je ještě větší obětavý idiot. Proto to s ním nedopadlo dobře)
A vymyslela jsem hrozně kňá věci, které vyřešili pár menších děr v plášti příběhu. Dneska asi budu psááát.
(haha... už zase nemám ani kapitolu. Začínání od znova po milionté ftw.)

Ano, tenhle článek je zbytečný... ale je 11/11/11... a já dneska utekla ze školy o hodinu a deset minut dřív... tak se mi chtělo něco nepsat. mám dobrou náladu....